Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 
BARNABÁŠ ČERNÁ LUNA alias Barney
 

 
 
  
 
 
 
 
 
Jméno: Barnabáš Černá Luna
Chovatelská stanice: Černá Luna (Zdena Koubíková)
Datum narození: 6. 4. 2007
Plemeno: Chodský pes
Výška: 56 cm
Váha: 21 kg
Číslo zápisu: 2459/07
Bonitační kód: A3, F1, I1, K2, W2
DKK: 0/0 (MVDr. Jaromír Ekr)
Matka: Annie Dar Minulosti
Otec: Ch. Reno Bryvilsár
Majitel: Barbara Mokrišová
Rodokmen: zde
 
Bonitace: CHOVNÝ PES
Výstavy: Výborný 1, Vítěz třídy
Zkoušky: LA1
 
Fotogalerie ZDE
        
       
 
         
 
foto: Jana Staňková, Lenka Šrailová, Dominika Slavická, Zuzka Jašková
                         
O Barnabášovi
 
  Barnabáš je choďák jak se patří. Vždy dobře naladěný, chtivý do práce, hravý, nekonfliktní. Jak to ale vše začalo?
Jako mladší jsem měla možnost pracovat s tímhle plemenem - pomáhala jsem kamarádce s výchovou čtyř chodských psů. A právě již výše uvedené vlastnosti mě nadchly natolik, abych se za jednoho takového u Bárnyho budoucích majitelů přimluvila.

Už od štěňátka byl Barnabáš veselý pesan. Rozcupovaná plyšová kuřata a krůty by mohly protestovat, ale na svět se tenhle psí mladík koukal vždy nevinnýma očkama (ty jiskřičky byly samozřejmě jenom zdání ).
Co mu nejde upřít je jeho ovladatelnost a ochota spolupracovat. Splní, co mi na očích vidí,  a to jsem s ním začala "pořádně cvičit" až v roce a půl.
Pubertu jsme přestáli bez větších obtíží a dá se říct, že je z něj zdravě sebevědomý a přesto bezkonfliktní mladý pes.

Jeho slabinou jsou míčky, respektive tenisáky. Občas mi připadá, že je má místo mozku. Vašnivě je aportuje do zemdlení (častěji psovoda, než jeho vlastního). Za zbytečnou ztrátu času považuje jídlo. Ke krmení se nechává přemlouvat a za pamlsek považuje jen opravdové lahůdky.
Když mu dáte na výběr mezi hračkou a žrádlem, hádejte, co si vybere. ..

Spolu se věnujeme hlavně agility, ale vyzkoušeli jsme si například i obedience či dogfrisbee. Cviky základní poslušnosti ovládáme, nedávno jsme navíc začali se stopováním a Barnabáš je z něj nadšený. Takže kdo ví? Třeba se nám v budoucnu podaří složit nějakou tu zkoušku.

Je to takový můj závisláček, následuje mě po bytě jako stín, v cizím prostředí by za mnou nejradši vlezl i do sprchy, jen aby nemusel být sám. Prostě pesan blázínek, který je nadšený pro každou zábavu, kterou mu ukážu.
Moc děkuji jeho majitelům, že mi umožnili s takto bezvadným zvířetem cvičit a trávit čas...
 

Aktivity:
 
 Agility
    Jak už jsem psala, agility je hlavní náplní našeho volného času a zdá se, že jsme mu oba propadli.
Tedy, ne vždy tomu tak bylo....
S tímto sportem, jenž je vlastně obdobou koňského parkuru, jsme se seznámili v zimě 2008 na cvičáku OSA Panda Praha v Motole. Barnabášovi
v té době byl rok a půl.  Vzpomínám si jen, že na první hodině byla děsivá zima.
Zde jsme se naučili základní povely a  jednoduché sekvence překážek. Dnes už vím, že jsme výcvik vzali za špatný konec. Barnabáš se totiž
od začátku učil techniku, povely "okolo" a podobně, ale nikdy jsme se nevěnovali běhu "na radost" nebo spíš "na rychlost".
Zkrátka, rovinky sprintem nám scházely. Možná právě díky tomu jsme s rychlostí zaostávali za ostaními. Aby pejsek na parkuru běžel a věřil si, musí ho to bavit. A toho podle mého nejde docílit jinak, než psa přesvědčit, že běžet jako šílenec je ta největší zábava na světě.O to více v našem případě - typická přemýšlivost choďáků je někdy spíš "na obtíž". Co se jim ale nedá vytknout jsou jejich skokové vlastnosti... V tom můžu Barnabáška jen chválit, tyčku máme na zemi jednou za uherský rok a to mou chybou, když vedu jako čuník!!

Se skočkami byl zpočátku problém. A to takový, že Barnabáškovi se "přes" prostě nechtělo a musel to vždy zákonitě vzít "pod".
V té době jsme zaznamenali krizi. Podlézání nás trápilo docela dlouho, málem jsme si tím agility znechutili úplně - Bárník se v té době tvářil, že trapčit na psích prolejzačkách je vskutku otrava...
 Pak následovala delší pauza a běhat v tom smyslu, že jsme parkurem alespoň proklusali, jsme začali na jaře 2009.

Jak jsme se zlepšovali, zvedla se i chuť čtyřnohého člena týmu něco dělat a jako mávnutím kouzelného proutku přestal podlézat překážky.
Pak už to šlo ráz na ráz. Další typy překážek, složitější sekvence, technika... Hodně jsem odkoukala z videí zkušených agiliťáků a hodně mi poradili kamarádi agiliťáci.

Zónové překážky jsou velmi oblíbené hlavně u čtyřnohé části týmu. Dříve jsme v podstatě  nějaké zóny neřešili - Barnabáše jsem na sestupkách stíhala dobíhat a vždy ho sváděla " na ruku"... Tato metoda je podle mě ale nejnespolehlivější, pejsek nemá o nějaké zóně ani ponětí, o samostatnosti na parkuru ani nemluvím. Navíc poté, co Bárny zrychlil, nemám vždy možnost být všude. Proto předěláváme na zastavované.

V současnosti jsem se vrátila o krok "zpět" - běháme si rovně, na balónek, do hecu... Trénujeme techniku, ale už se snažíme hlavně z rychlosti.
Z místa je to jaksi na nic. Pilujeme náběhy do slalomu, celkově se slalom ještě snažíme zrychlit a co je hlavní - choďáčka závisláčka se snažím co nejvíce dostat od sebe a získat větší samostatnost psa. To je taky takový náš kámen úrazu.... Lepíme se na sebe jak lepidla, že i Herkules s Kanagonem by záviděli!

A světe div se -  Barnabáš  ještě stále nabírá rychlost, jeho radost na parkuru je stále znatelnější a moje tím pádem taky. V podstatě ještě pořád mě a naše okolí překvapuje. Když si vzpomenu, že jsem to chtěla vzdát. Teď jsem ráda, že jsem zůstala a věřím, že u LA1 nezůstane. 
Vyrazili jsme už poměřit síly na pár závodů a ne že by se nám nedařilo. Stejně tak jsme léto "prosoustředili" na psích agility táborech, které nám opravdu hodně moc daly.
Momentálně trénujeme co to jde a na podzim jsme přesídlili na cvičák do Stodůlek k Pétě Hamšíkové. Moc dobře se nám také běhá například
u Lucky Dostálové. Určitě nás potkáte na nějakých závodech.

Myslím, že agility je pro nás to pravé ořechové  - za tu radost  z pohybu a za ten pohled na šťastnou černou smršť prohánějící se parkurem ta námaha a trpělivost stojí.
 
                              
 
Stopování
 
    Stopy jsou další disciplína, která mě v kynologii nadchla. Někomu se to zdá nudné, někdo je považuje za nutnost jako součást zkoušek.
Nás oba ale stopování nadchlo natolik, že jsme si dali za cíl složit v budoucnu stopařskou zkoušku.
Momentálně pracujeme na správných lomech a na zalehávání předmětů. Na pomoc jsem si vzala klikr a nedám na něj dopustit. Stejně jako
v poslušnosti či v agility, pracuje se s ním mnohem lépe. Na klikání jsem učila zalehávání předmětů a zatím funguje dobře.
Takže suma sumárum jsme se připojili k té bandě šílenců, co vstávají za koroupění a motají se v ranní mlze na poli jen aby udělali svému chlupáči radost. No, uvidíme, jak nám to půjde...
 
 
 
 
Výsledky a úspěchy
 
Kde a kdy? Běh Trestné body Čas /Postupová rychlost Umístění
Jarní cena Chuchle, 9.5. 2010
 
Jumping DIS - DIS
  LA1 DIS - DIS
  Agilty ??   13. místo/ VD
Jičín, 24. 4. 2010 Jumping 7,55
6. místo/ VD
  LA1 -    DIS
  Agility -   19. místo
Kyje, 27. 3. 2010 LA1 0 -/ 4,20 m/s 4. místo / V
  LA1 5
-/ 3,28 m/s
10. místo / V - součet: 6. místo
Masečín, 6. 3. 2010 LA1 - - DIS
  LA1 0 -/ 4, 04 m/s 4. místo / V
Masečín, 6. 2. 2010 LA1 - - DIS
  LA1 20 - 14. místo
Stodůlky, 20. 12. 09 (NZ) Jumping 0   1. místo
Masečín, 15. 11. 09 LA1 - - DIS
  LA1 25 -/ 2,70 m/s 16. místo
Kyje, 28. 10. 09 LA1 20   20. místo
  LA1 40 - / 2, 97 m/s 17. místo - součet: 8. místo
Plzeň, 18. 10. 09 (NZ) Agility 5   4. místo
  Agility 10   3. místo
  Tuneliáda - - DIS
Nymburk, 4.10.09 (NZ)  Agility 5  27:32  4. místo
   Hra 0    2. místo
Panda, 6.9.09 (NZ)  Jumping 20    5. místo
  Agility 0   1. místo - součet A+J: 3. místo
Kyje,  6.6. 09 (NZ) Agility  -  - DIS
 
NZ....neoficiální závody

 

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek